Pivní styly

Pivo lze dělit například dle stupňovitosti, barvy, vzhledu, chuti, hořkosti, vyváženosti nebo dle použitých ingrediencí jako je slad, chmel, kvasinky nebo třeba i speciální suroviny ke konci chmelovaru (například pomerančová kůra, koriandr či citrónová tráva). Všechny tyto pivní parametry, vytváří pivní styl. Jsou to jisté mantinely, které nám zaručí, že když si například dáte svrchně kvašení pivo IPA, budete vědět, co od tohoto pivního stylu můžete čekat.

Vyznáte se v pivě ?

Pivní styly pro začátečníky a mírně pokročilé

Pivo lze dělit například dle stupňovitosti, barvy, vzhledu, chuti, hořkosti, vyváženosti nebo dle použitých ingrediencí jako je slad, chmel, kvasinky nebo třeba i speciální suroviny ke konci chmelovaru (například pomerančová kůra, koriandr či citrónová tráva). Všechny tyto pivní parametry, vytváří pivní styl. Jsou to jisté mantinely, které nám zaručí, že když si například dáte svrchně kvašení pivo IPA, budete vědět, co od tohoto pivního stylu můžete čekat.

Pivní styly můžeme rozdělit na dvě velké kategorie podle způsobu kvašení:

  • Svrchně kvašená piva (Ale): Tento způsob lidstvo využívá již tisíce let. Při kvašení dělají kvasinky tzv. kvasičné deky (proto označení svrchní). Primární kvašení je bouřlivější a probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených piv (typicky 15-25°C). Charakteristická je tvorba aromatických látek, které dávají pivním stylům nezaměnitelné aroma.
  • Spodně kvašená piva (Ležák, Lager): Ležáky se vaří „teprve“ v rozsahu stovek roků (např. rok 1876 je důležitý pro pivní styly, protože Louis Pasteur jako první dokázal, že pivo vzniká kvašením mikroorganismů). Primární kvašení není tak bouřlivé z důvodu výrazně nižších teplot než u svrchně kvašených piv (typicky 7-15 °C). Při kvašení vzniká také méně aromatických těkavých látek.

A příště kategorie rozebereme více………….